Jak vznikla epidemie moru
V mnoha mÄ›stech i vesnicÃch stojà na námÄ›stÃch a návsÃch morové sloupy. Ty majà pÅ™ipomÃnat morovou epidemii, která se tudy ve stÅ™edovÄ›ku prohnala. A že se jednalo o skuteÄnÄ› závažnou událost dokládá i to, že na mor zemÅ™ela Ätvrtina obyvatel Evropy. To je ÄÃslo, které si dnes nedokážeme pÅ™edstavit. PoÄet obÄ›tà tak pÅ™ekroÄil o poÄet mrtvých v obou svÄ›tových válkách.
Â
Nenà tedy na Å¡kodu se podÃvat, ÄÃm vlastnÄ› byla způsobena, a jak je možné, že se tolik rozÅ¡ÃÅ™ila. Pomůže nám to, abychom pÅ™ÃÅ¡tÄ› zvolili lepÅ¡Ã postup, než tehdejÅ¡Ã obyvatelé. K tomu, aby k takovému neÅ¡tÄ›stà nedoÅ¡lo, totiž staÄilo jen málo.
Â
Â
Původcem moru byl virus, který pÅ™enášely zejména blechy. Jejich hlavnÃmi hostiteli pak byly krysy. TÄ›ch bylo, vzhledem k tomu, že tehdy neexistovala kanalizace, vÃce než bychom věřili. To je ostatnÄ› také důvod, proÄ existovali krysaÅ™i.
Â
Problém vÅ¡ak byl v tom, že lidé tehdy nedokázali původce identifikovat. NamÃsto toho, aby se snažili zbavit blech a také krys, zkouÅ¡eli nejrůznÄ›jÅ¡Ã parfémy. Také koÄky byly považovány za pÅ™ÃÄinu, a proto hromadnÄ› hubeny. Lidé si tak ve skuteÄnosti vybÃjeli tvory, kteřà jim mohli s danou situacà alespoň ÄásteÄnÄ› pomoci.
Â
Â
Ani medicÃna navÃc nebyla ani zdaleka na tehdejšà úrovni. Nenà tedy divu, že se epidemie velmi rychle rozÅ¡ÃÅ™ila do celého svÄ›ta, zvláštÄ› když tehdy bylo navÃc v módÄ› cestovánÃ. Lidé tak nemoc nevÄ›domky roznášeli i do oblastÃ, kterým by se jinak vyhnula.
Â
Zde se nabÃzà souvislost se souÄasnou pandemià koronaviru. Zde se podaÅ™ilo zabránit nejhorÅ¡Ãmu dÃky relativnÄ› rychlému vynálezu vakcÃny a také tomu, že byla ustanovena skuteÄnÄ› úÄinná bezpeÄnostnà opatÅ™enÃ. VÄ›dÄ›li jsme již, jak se zrovna tento virus Å¡ÃÅ™Ã, a tak jsme mohli podle toho zareagovat.
Â
Ukazuje se však, že je jen otázkou, kdy nás zasáhne nějaká dalšà epidemie. Rozhodně tedy nelze podceňovat investice do lékařské vědy a výzkumu. Jednoho dne nám totiž může bez nadsázky zachránit život.